1. TÝDEN:

Koťátka se rodí slepá a hluchá, jejich jediným cílem je momentálně najít struk a pít mlíčko. Mývalí váží zpravidla přes 100 gramů
(i 150g, zvlášť je-li jich ve vrhu méně). Nyní jsou stále slepá, jen některá šikovnější (Mývalky občas) otvírají jedno očičko.
Za týden od narození zpravidla zdvojnásobí svou váhu.

2. TÝDEN:

Koťátka mají otevřené obě oči, ale zatím se ještě plazí, neumí používat nožičky.

3. TÝDEN:

Koťátka už zkouší používat nožičky, i když někdy zadní ještě moc neposlouchají. Očička jsou zcela modrá.

4. TÝDEN:

Koťátka jsou pohyblivější, v této době je oblíbené skákání přískokem vpřed, jako hopkají králíčci. Stále mají modré oči.
Koncem 4. týdne začínají ochutnávat tvaroh, paštiky, masíčko. Objevily se první zoubky.

5. TÝDEN:

Koťátka začínají být akční, i když jsou pořád ještě dost nemotorná. Očička jsou sytě modrá.
Učí se od maminy používat záchod a také sama papat, což je zprvu boj.

6. TÝDEN:

V duhovce se začíná od prostředka měnit barva. Koťátkům začíná zvolna narůstat krycí srst.

7. TÝDEN:

Koťata jsou dost akční, už dovedou bravurně skákat na postel, procvičují se ve šplhání na vysokém škrabadle a jiných překážkách.
Oči zvolna mění barvu, nahnědlý střed v duhovce se pomalu rozšiřuje.

8. TÝDEN:

Podíl nahnědlé barvy v duhovce je větší než modrý podíl, přesto při krajích je modrá barva ještě vidět. Koťata jsou už hodně akční, svádějí spolu velké bitky, učí se, jaké kousnutí ještě nebolí a jaké už ano. Začíná důležitá fáze socializace. Kotě potřebuje hodně energie, proto má velikou spotřebu kvalitní stravy. Bohužel právě v tomto období dávají množitelé koťata z domu.

9. TÝDEN:

Duhovka je již téměř celá nahnědlá. Koťátka dovedou mohutně řádit, pak spokojeně usínají. V této době za sebou mají zpravidla první očkování. Přestože jsou již zcela zvyklá na používání záchodku, občas se jim ještě může stát, že v zápalu hraní nestačí doběhnout. I v tomto věku maminka koťátka kojí a i v pozdějších týdnech jim dá během dne ještě několikrát cucnout, proto je velikou chybou brát jí koťátka v osmi týdnech. Bude je hledat a koťátkům se bude po mamince stýskat.

10. TÝDEN:

Duhovka je nahnědlá, později začne měnit barvu do oranžové.

11. TÝDEN:

Koťata jsou čím dál akčnější, spotřeba kvalitní stravy je obrovská. Někdy je velký problém udělat kvalitní fotku, koťata nepostojí na místě. Očička jsou stále nahnědlé barvy, krycí srst dorůstá.

12. TÝDEN:

Výsledek kvalitní socializace, koťata v pohodě vychází nejen s tetičkou i s tatínkem, ale i s ostatními členy domácnosti. Dostávají druhé očkování a mají za sebou návštěvu budoucích majitelů.

13. TÝDEN:

Koťátka jsou připravena na odchod do nových domovů. Kocourci v tomto věku váží kolem dvou kil, kočičky kolem 1,5 - 1,7 kg. Oči začínají pozvolna měnit barvu na oranžovou, i když konečné vybarvení může trvat ještě několik měsíců. V tomto období jsou koťata velice zvídavá, nedělá jim problém přechod do nového domova, protože jsou právě v prozkoumávací fázi a změnu vítají. Zároveň je to období, kdy už není problém vykastrovat koťátko určené na mazlíka, i když valná většina veterinářů doporučuje kastraci až během druhotných pohlavních znaků v období 3/4 roku až 1 rok.

A TAKHLE TO MŮŽE VYPADAT ZA NĚKOLIK LET:

Mainskou mývalí kočku řadíme mezi největší plemena domestikovaných koček. Je to mimořádně krásná kočka, která je známá svou vysokou inteligencí a hravostí. V USA, odkud toto plemeno pochází, se nazývá Maine Coon (coon, racoon = mýval), a to podle bohatě osrstěného chundelatého ocasu, který se podobá ocasu mývala. Díky své impozantní velikosti a přátelské povaze se této kočce často přezdívá "něžný obr".

HISTORIE:
Mainská mývalí kočka byla pravděpodobně vyšlechtěna křížením amerických koček z oblasti Nové Anglie a Maine s dlouho- srstými kočkami z Evropy. Její značná podoba s norskou lesní kočkou napovídá, že obě plemena musela mít společného předka. Mainská mývalí kočka pochází patrně z angorských koček a dlouhosrstých kříženců evropských koček, které do USA přivezli první osadníci z Evropy. Z jiných pramenů čerpá legenda o dalším možném původu této impozantní kočky. Mainská mývalí kočka prý pochází z koček francouzské královny Marie Antoinetty, která se v předtuše násilné smrti chtěla vystěhovat do Ameriky. Jako první tam poslala své věci a právě své milované kočky. Mezi nimi prý byly i nějaké norské lesní kočky, které královna dostala od švédského prince. Jejich potomci pak dali vzniknout tomuto plemeni. Ať už je původ jakýkoliv, jde skutečně o plemeno typické pro americký kontinent. Mnoho sedláků tam chovalo tyto kočky na statcích jako kočky pracovní. Dlouhou dobu byla s oblibou využívána v boji proti hlodavcům. Poprvé byly mainské mývalí kočky vystaveny v roce 1860 na výstavě koček v New Yorku a v roce 1861 bylo plemeno zaregistrováno. Roku 1895 se mainská mývalí kočka stala vítězem výstavy v Madison Square garden. Od konce století však zájem o toto plemeno postupně upadal, hlavním důvodem byl patrně dovoz perských koček do USA. Teprve v padesátých letech bylo zásluhou amerického klubu chovatelů mainských mývalích koček (Central Maine Coon Cat Club) plemeno znovu prošlechtěno. Další podporu získalo plemeno po založení Asociace chovatelů a příznivců mainských mývalích koček (Maine Coon Breeders and Fanciers Asociation) v rove 1976. Tentýž rok bylo plemeno oficiálně uznáno. Od té doby jeho obliba vzrůstá, a to i mimo americký kontinent.

ANGLICKÝ NÁZEV: Maine-coon

PLEMENO: Mainská mývalí kočka, polo-dlouhosrstá kočka

PŮVOD:
Její předci zpočátku žili v severní Americe, ve státu Maine. Poprvé se tyto kočky představily na výstavě v USA v roce 1869. Je pokládána za největší kočku, její hmotnost dosahuje i 15 kg, obvykle se však její velikost blíží rozměrům perské kočky. Jedna legenda říká, že se tato kočka dostala na svět díky lásce Mývala čistotného a jakéhosi kocoura (odtud kun – od anglického slova coon). Potomci podědili především mývalí proužkovanost. Dlouhou dobu se předpokládalo, že se plemeno zformovalo křížením turecké angory s pruhovanou krátkosrstou kočkou. Avšak další její příbuzenství s tureckou kočkou se nepotvrdilo. Standard byl přiznán v roce 1983.

Zdroj:

JAK SI KOČKY PODMANILY ČLOVĚKA aneb JAK SE STALO, ŽE VY ŽIJETE U SVÉ KOČKY A NE KOČKA U VÁS