Foxy Giant Cats
JESTLIŽE ČLOVĚK ŽIJE S KOČKOU, RISKUJE POUZE TO, ŽE SE STANE VNITŘNĚ BOHATŠÍM. (Colette)                                               Není nic roztomilejšího než spící kotě.               Milovaná kočka, milovaný přítel.               Každá kočka čeká, až bude moci naplnit život nějakého člověka.               Našlapujte tiše, kočka spí.               Kočka rozzáří i zamračený den.               Kočičí vrnění uklidní i velmi utrápené srdce.               Kočka se řídí pravidly. Těmi svými.               Někdo VLASTNÍ psa. Jiný se snaží vyjít s Kočkou.               Kočky už dávno dospěly k dokonalosti. Proto už není co zlepšovat.               Na světě není záhadnějšího tvora.               Pro lidi je velká pocta, když je Kočka vezme na milost.               Pokud něco zničí pes, mrzí ho to. To kočka dělá, že se ničeho ani nedotkla.               Pes tajně doufá, že se jednou stane člověkem. Pro Kočku je to zlý sen.               I ta nejlínější kočka má občas světlou chvilku.               Kočka dokonale ovládá zákon o zachování energie. Pokud není po jejím, okamžitě se vypne.               Kočka Vás přijme jako SPOLEČNÍKA nebo ŽIVITELE. Nikdy ne jako PÁNA.               Kdo miluje kočky, musí umět prosit a přemlouvat... Pak bude možná vyslyšen.               Kdo dlouho okouší samoty a teskní nad promarněným životem, vždy najde útěchu u roztomilého koťátka.               I když několikrát prohledáte pokoj, kočka vždycky vypochoduje z tajného úkrytu s otráveným výrazem, co že to děláte.               POSTRANNÍ MYŠLENKY JSME PŘEVZALI OD KOČEK.               JESTLIŽE ČLOVĚK ŽIJE S KOČKOU, RISKUJE POUZE TO, ŽE SE STANE BOHATŠÍM. (Colette)                             Pokud se vysmíváte kočce, která ztrácí pevnou půdu pod nohama, pácháte tím hrdelní zločin.               Láskou kotěte se nikdy a za žádných okolností neopovrhuje.               Návštěvu varujete, že Vaše kočka nemá ráda, když ji někdo cizí chce pochovat. Na chvíli se otočíte, a už je stulená hostovi v náručí, oči blaženě přivřené a vrní ostošest.               Spílejte psovi a on se skrčí v koutě. Vynadejte kočce a ona si zatím důkladně umyje tlapky.               Nudu Kočka zásadně odmítá. Buď si rozverně hraje, nebo spí.               Nic nenávidí kočka víc, než když si z ní někdo dělá blázna.               U psa vždycky vítě, na čem jste. U Kočky nikdy.               Kočka nikdy nemá den blbec.               Kočka chytře a velmi pružně mění požadavky podle okamžitých reakcí člověka.               Člověk se na kočku často obrací, ale pokud se jí nechce, nepomůže zhola nic.               Lidé, kteří mají velké ego, se s Kočkou nikdy nespřátelí.               Pokud kočka nechce být nalezena, vzdejte pátrání.               Ani ta nejvíc flegmatická kočka neodolá pohybujícímu se paprsku světla.               Pokud se kočka nahrbí, obloukem se jí vyhněte.               Kočka rozumí naprosto všemu, co jí říkáte. Ale je natolik rozumná, aby to nedala najevo.               Kočka je vždy svolná, abyste se, dobrovolně a rádi, přizpůsobili jejímu stylu života.               Jen kočka dokáže neprozradit svá tajemství.               Člověk odmítá být pod pantoflem, ale nevadí mu být pod packou.               "K noze!" zavelí MAJITEL psa a vychovaný pes vždycky poslechne. "Nebuď trapný..." zareaguje Kočka.               Kočka nepotřebuje mluvit, abyste věděli, co má na mysli: Dotkne se tlapkou, otře o nohu nebo tvář... Tím je řečeno vše, to je projev Lásky.               Čas ubíhá. Věci se mění. Jen kočka dál leží na oblíbeném místě - přeci se neděje nic výjimečného.               JESTLIŽE ČLOVĚK ŽIJE S KOČKOU, RISKUJE POUZE TO, ŽE SE STANE VNITŘNĚ BOHATŠÍM. (colette)                             Kočka vždy udělá, co má v plánu.               Kočka je dokonalost sama. A moc dobře to o sobě ví.               Kočka pomalu a poklidně stoupá po společenském žebříčku, aniž bychom si toho všimli.               Z kočky nikdy nebude plně poslušný domácí mazlíček. Vždy bude svým způsobem divoká. A proto ji máme rádi.               Když se Kočka šibalsky rozhlíží, vždycky má něco za lubem.               Kočka Vám zorganizuje život tak, aby jí co nejlépe vyhovoval.               Kočka má žebříček hodnot. Ten musí být Vaším DESATEREM.               Když přijdete o kočku, nikdy na ni nezapomenete!               Při hře s Kočkou musíte dodržovat kočičí pravidla.               Nech mě být, říká Kočka. Musím se soustředit, abych ve spánku dosáhla osvícení.               Člověk nemůže vzít kočku na procházku. Pokud sama chce, doprovodí ho.               Vánočního kapra schováte do spíže. Za dvě hodiny otevřete dveře a najdete spokojenou kočku a rybí kost.               Kočka má své důvody. Ale nikdy nemá zapotřebí je dávat najevo.               Kočka hned zapomene, co bylo včera, ani neplánuje, co bude zítra. Žije moudře jen pro dnešek.               Pokud Vás Kočka delší dobu sleduje, něco má za lubem. Mějte se proto na pozoru...!               ZA DLOUHÁ STALETÍ SE LIDÉ ZMĚNILI, MAJÍ JINÉ ZVYKLOSTI, OBLEČENÍ, VÍRU. KOČKA SE VŠAK NEMĚNÍ. JEDE NA LOĎCE FARAONA MEZI STÉBLY PAPYRU. LEŽÍ NA KLÍNĚ PAPEŽI. SPÍ U KRBU, OČI SE JÍ LESKNOU V ZÁŘI SVÍČEK. LÉTA K NÁM NATAHUJE MĚKKÉ PACKY. NÁŠ DRAHÝ RODINNÝ PŘÍTEL.               Kočka si nepotřebuje vynucovat pozornost. Prostě ji má.               Snažte se zavést pravidla, a kočka odejde z domu.               Kočka po tisíciletí dávno patří k lidským bytostem - jako rovnocenný společník. Nikdy jako něčí majetek.               Stěhování, nový dům. Znenadání telefon: "Není tam prosím někde naše kočka?"               Kočka má delší život než květina, myš, léto... Ale i dlouho poté, co navždy odejde, na ni naše srdce budou s Láskou vzpomínat.               Zákony fyziky pro kočky neplatí!               Pokud vyžadujete slepou poslušnos, Kočka pro Vás není tím pravým společníkem.               Drbej mě na bříšku, vískej mou hebkou srst, hraj si s mými tlapkami, a uslyšíš mé spokojené vrnění. Pak Tě chytím do drápků a pořádně Tě kousnu...               Kočka má bohatou slovní zásobu. My ale nejsme na takové úrovni, abychom jí porozuměli.               Kočka se nikdy nenudí, zábavu si vždycky najde.               Kočka ví, co ví, což Vy nikdy pochopitelně vědět nemůžete.               JESTLIŽE ČLOVĚK ŽIJE S KOČKOU, RISKUJE POUZE TO, ŽE SE STANE VNITŘNĚ BOHATŠÍM. (Colette)                             Každá kočka, ať už hýčkaná, zanedbaná, divoká, nebo domácí, je naprosto jedinečná a zasluhuje naši Lásku.               Zavolejte na psa a on hned přiběhne. Zavolejte na Kočku, zavolejte ještě jednou, a pak si pěkně počkejte...               Na světě není nic bezstarostnějšího než bezstarostná kočka.               Jen Kočka umí pohledem prosit, žebrat, domáhat se i naléhat.               Aby dosáhla svého, kočka z Vás dokáže učinit viníka i bez prohřešku.               Můžeme se dohadovat, o čem Kočka přemýšlí. Ale to je tak všechno, co můžeme dělat.               Kočka Vás navždy poznamená.               Kdo miluje kočky, najde přátele po celém světě.               10.4.

                        Údaje aktualizovány dne:

Koťátka vyprodána, v plánu májový vrh - cca květen/červen 2024

Naše koťátka před odchodem do nových Rodin :-)


Z nových domovů našich koťátek

(fotografie na přeskáčku z období srpen 2019 - dnes)

A takhle krásně se má s Vámi vyvolenými ten náš dorost... Děkujeme všem paničkám a páníčkům, kteří nám mailem pošlou foto svýho mývalího rošťáka. Vždy nás moc potěší fakt, jak je mu u Vás dobře a vidět jejich vývoj v čase je radostné a naplňující :-). Taktéž historky, jež někteří přidáváte, nás nesmírně baví a často pobaví k slzám :-). I toto je FELINOTERAPIE, zvláště nyní v době koronaviru (r. 2020) tak potřebná...
Za Foxy Giant Cats upřímně DĚKUJEME :-)
FRK
dorost dorost dorost dorost dorost dorost dorost dorost dorost dorost dorost dorost dorost dorost dorost dorost dorost dorost dorost dorost dorost dorost dorost dorost dorost dorost dorost dorost dorost dorost dorost dorost dorost dorost dorost dorost dorost dorost dorost dorost dorost dorost dorost dorost dorost dorost dorost dorost dorost dorost dorost dorost dorost dorost dorost dorost dorost dorost dorost dorost dorost dorost dorost dorost dorost dorost dorost dorost dorost dorost dorost dorost dorost dorost dorost dorost dorost dorost dorost dorost dorost dorost dorost dorost dorost dorost dorost dorost dorost dorost dorost dorost dorost dorost dorost dorost dorost dorost dorost

NAŠI DOSPĚLÁCI


Další fotky v galerii...


OD KOTĚTE K DOSPĚLÁKOVI

PRVNÍ TŘI MĚSÍCE VÝVOJE KOŤÁTKA

1. TÝDEN:

Kotatka1T

Koťátka se rodí slepá a hluchá, jejich jediným cílem je momentálně najít struk a pít mlíčko. Mývalí váží zpravidla přes 100 gramů
(i 150g, zvlášť je-li jich ve vrhu méně). Nyní jsou stále slepá, jen některá šikovnější (Mývalky občas) otvírají jedno očičko.
Za týden od narození zpravidla zdvojnásobí svou váhu.

2. TÝDEN:

Kotatka2T

Koťátka mají otevřené obě oči, ale zatím se ještě plazí, neumí používat nožičky.

3. TÝDEN:

Kotatka3T

Koťátka už zkouší používat nožičky, i když někdy zadní ještě moc neposlouchají. Očička jsou zcela modrá.

4. TÝDEN:

Kotatka4T

Koťátka jsou pohyblivější, v této době je oblíbené skákání přískokem vpřed, jako hopkají králíčci. Stále mají modré oči.
Koncem 4. týdne začínají ochutnávat tvaroh, paštiky, masíčko. Objevily se první zoubky.

5. TÝDEN:

Kotatka5T

Koťátka začínají být akční, i když jsou pořád ještě dost nemotorná. Očička jsou sytě modrá.
Učí se od maminy používat záchod a také sama papat, což je zprvu boj.

6. TÝDEN:

Kotatka6T

V duhovce se začíná od prostředka měnit barva. Koťátkům začíná zvolna narůstat krycí srst.

7. TÝDEN:

Kotatka7T

Koťata jsou dost akční, už dovedou bravurně skákat na postel, procvičují se ve šplhání na vysokém škrabadle a jiných překážkách.
Oči zvolna mění barvu, nahnědlý střed v duhovce se pomalu rozšiřuje.

8. TÝDEN:

Kotatka8T

Podíl nahnědlé barvy v duhovce je větší než modrý podíl, přesto při krajích je modrá barva ještě vidět. Koťata jsou už hodně akční, svádějí spolu velké bitky, učí se, jaké kousnutí ještě nebolí a jaké už ano. Začíná důležitá fáze socializace. Kotě potřebuje hodně energie, proto má velikou spotřebu kvalitní stravy. Bohužel právě v tomto období dávají množitelé koťata z domu.

9. TÝDEN:

Kotatka9T

Duhovka je již téměř celá nahnědlá. Koťátka dovedou mohutně řádit, pak spokojeně usínají. V této době za sebou mají zpravidla první očkování. Přestože jsou již zcela zvyklá na používání záchodku, občas se jim ještě může stát, že v zápalu hraní nestačí doběhnout. I v tomto věku maminka koťátka kojí a i v pozdějších týdnech jim dá během dne ještě několikrát cucnout, proto je velikou chybou brát jí koťátka v osmi týdnech. Bude je hledat a koťátkům se bude po mamince stýskat.

10. TÝDEN:

Kotatka10T

Duhovka je nahnědlá, později začne měnit barvu do oranžové.

11. TÝDEN:

Kotatka11T

Koťata jsou čím dál akčnější, spotřeba kvalitní stravy je obrovská. Někdy je velký problém udělat kvalitní fotku, koťata nepostojí na místě. Očička jsou stále nahnědlé barvy, krycí srst dorůstá.

12. TÝDEN:

Kotatka12T

Výsledek kvalitní socializace, koťata v pohodě vychází nejen s tetičkou i s tatínkem, ale i s ostatními členy domácnosti. Dostávají druhé očkování a mají za sebou návštěvu budoucích majitelů.

13. TÝDEN:

Kotatka13T

Koťátka jsou připravena na odchod do nových domovů. Kocourci v tomto věku váží kolem dvou kil, kočičky kolem 1,5 - 1,7 kg. Oči začínají pozvolna měnit barvu na oranžovou, i když konečné vybarvení může trvat ještě několik měsíců. V tomto období jsou koťata velice zvídavá, nedělá jim problém přechod do nového domova, protože jsou právě v prozkoumávací fázi a změnu vítají. Zároveň je to období, kdy už není problém vykastrovat koťátko určené na mazlíka, i když valná většina veterinářů doporučuje kastraci až během druhotných pohlavních znaků v období 3/4 roku až 1 rok.

A TAKHLE TO MŮŽE VYPADAT ZA NĚKOLIK LET:

NejvetsiMyvalky
NejvetsiMyvalky

Vše o mývalkách

Mainskou mývalí kočku řadíme mezi největší plemena domestikovaných koček. Je to mimořádně krásná kočka, která je známá svou vysokou inteligencí a hravostí. V USA, odkud toto plemeno pochází, se nazývá Maine Coon (coon, racoon = mýval), a to podle bohatě osrstěného chundelatého ocasu, který se podobá ocasu mývala. Díky své impozantní velikosti a přátelské povaze se této kočce často přezdívá "něžný obr".

HISTORIE:
Mainská mývalí kočka byla pravděpodobně vyšlechtěna křížením amerických koček z oblasti Nové Anglie a Maine s dlouho- srstými kočkami z Evropy. Její značná podoba s norskou lesní kočkou napovídá, že obě plemena musela mít společného předka. Mainská mývalí kočka pochází patrně z angorských koček a dlouhosrstých kříženců evropských koček, které do USA přivezli první osadníci z Evropy. Z jiných pramenů čerpá legenda o dalším možném původu této impozantní kočky. Mainská mývalí kočka prý pochází z koček francouzské královny Marie Antoinetty, která se v předtuše násilné smrti chtěla vystěhovat do Ameriky. Jako první tam poslala své věci a právě své milované kočky. Mezi nimi prý byly i nějaké norské lesní kočky, které královna dostala od švédského prince. Jejich potomci pak dali vzniknout tomuto plemeni. Ať už je původ jakýkoliv, jde skutečně o plemeno typické pro americký kontinent. Mnoho sedláků tam chovalo tyto kočky na statcích jako kočky pracovní. Dlouhou dobu byla s oblibou využívána v boji proti hlodavcům. Poprvé byly mainské mývalí kočky vystaveny v roce 1860 na výstavě koček v New Yorku a v roce 1861 bylo plemeno zaregistrováno. Roku 1895 se mainská mývalí kočka stala vítězem výstavy v Madison Square garden. Od konce století však zájem o toto plemeno postupně upadal, hlavním důvodem byl patrně dovoz perských koček do USA. Teprve v padesátých letech bylo zásluhou amerického klubu chovatelů mainských mývalích koček (Central Maine Coon Cat Club) plemeno znovu prošlechtěno. Další podporu získalo plemeno po založení Asociace chovatelů a příznivců mainských mývalích koček (Maine Coon Breeders and Fanciers Asociation) v rove 1976. Tentýž rok bylo plemeno oficiálně uznáno. Od té doby jeho obliba vzrůstá, a to i mimo americký kontinent.

ANGLICKÝ NÁZEV: Maine-coon

PLEMENO: Mainská mývalí kočka, polo-dlouhosrstá kočka

PŮVOD:
Její předci zpočátku žili v severní Americe, ve státu Maine. Poprvé se tyto kočky představily na výstavě v USA v roce 1869. Je pokládána za největší kočku, její hmotnost dosahuje i 15 kg, obvykle se však její velikost blíží rozměrům perské kočky. Jedna legenda říká, že se tato kočka dostala na svět díky lásce Mývala čistotného a jakéhosi kocoura (odtud kun – od anglického slova coon). Potomci podědili především mývalí proužkovanost. Dlouhou dobu se předpokládalo, že se plemeno zformovalo křížením turecké angory s pruhovanou krátkosrstou kočkou. Avšak další její příbuzenství s tureckou kočkou se nepotvrdilo. Standard byl přiznán v roce 1983.

Zdroj:


JAK SI KOČKY PODMANILY ČLOVĚKA aneb JAK SE STALO, ŽE VY ŽIJETE U SVÉ KOČKY A NE KOČKA U VÁS

Kočka je falešná a pes věrný, věří mnozí lidé. Proto řekne-li se nejlepší přítel člověka, myslí se pes.
Věda ale ukazuje nejen to, že kočka není falešná, ale že doprovází člověka bok po boku dokonce mnohem déle než pes.


Podle archeologických nálezů jsou psi průvodcem člověka překvapivě krátce – desítky tisíc let. Zcela nesporný důkaz pochází z dnešního Izraele, je však starý pouhých 12 tisíc let: jde o společný hrob muže a psa (Canis lupus familiaris). Velmi pravděpodobně však lidé domestikovali psy před 30 tisíci lety, když předtím jako lovci-sběrači prožili možná až 70 tisíc let spolu s ochočenými vlky. Z těch ostatně psi pocházejí – linie se oddělily podle analýz mitochondriální DNA někdy před oněmi sto tisíci lety.

Kočky přišly z orientu

Téměř jako šok proto svého času zapůsobilo zjištění, že kočky byly dometiskovány přinejmenším už ve stejnou dobu a že předek kočky domácí (Felis silvestris catus) se od ostatních linií divokých kočkovitých šelem oddělil ještě dříve než předek psa od vlka. Paleozoologové z několika zemí v roce 2007 v magazínu Science rovněž podle mitochondriální DNA prokázali, že k oddělení došlo před 130 tisíci lety. Současná kočka domácí kupodivu není potomkem divokých koček z Evropy, ale z oblasti tzv. úrodného půlměsíce. Všechny ty desítky forem a typů současných koček mají předky v pěti „matkách“, pocházejících z úrodného půlměsíce – z oblasti dnešního Iráku, Sýrie, Libanonu a Izraele. Nejstarší archeologické nálezy domestikovaných koček pocházejí z Kypru a jsou staré 9500 let. Je však více než pravděpodobné, že kočky provázely ve „volném svazku“ lidské tlupy mnohem dříve. Počátek tohoto svazku je pro nás lidi poněkud nelichotivý – lidská sídliště byla magnetem pro hlodavce, parazitující na našich odpadcích a zásobách, a přítomnost myší přilákala i kočky, jejich predátory. To byl podle studie hlavní důvod, proč člověk tuto šelmičku toleroval a začal jí „podstrojovat“.

Neodolatelný dětský pláč

„Všechny kočkovité šelmy jsou úspěšnými predátory, pověstnými svou divokostí, vražedností a nebezpečností vůči všem živočichům včetně lidí,“ poznamenal jeden z autorů studie Američan Stephen O’Brien. „Naštěstí kočka domácí zvolila trochu jinou strategii – vůči myším zůstala kočkovitou šelmou se vším všudy, ale vůči lidem udělala výjimku.“ Kočky nás lidi „dostaly“ ještě z jednoho důvodu. Dokázaly námi úspěšně manipulovat zvláštním typem předení. Podle výzkumu vědců z britské univerzity v Sussexu kočky dokážou do tohoto charakteristického zvukového projevu přimíchat frekvenci, jíž lidé těžko odolávají: jakýsi „pláč“ hladového dítěte. „Můj kocour Pepo mě dokáže intenzívním, neoslyšitelným předením ráno spolehlivě vzbudit. Když jsem se o tom bavila s přáteli, kteří rovněž chovají kočky, potvrdili mi stejnou zkušenost,“ prozradila svou motivaci ke studii Karen McCombová v časopise Current Biology. Obyčejné mňoukání dokáže milovníka koček spíše rozčílit a kočka si vyslouží nejspíš vykázání z ložnice, ale „žádostivé“ předení má zaručený výsledek: panička vstane a naplní mazlíčkovi misku žrádlem.

Předení ve dvou tóninách

McCombová proto s pomocí přátel získala nahrávky obou typů předení a ty pak použila při výzkumu. Dobrovolníci měli pomocí škály oznámkovat stupeň naléhavosti a libosti jednotlivých zvuků. „Když jsme nahrávky pouštěli pokusným osobám, i ti, kdo s kočkami neměli žádné zkušenosti, vždycky označili žádostivé předení za naléhavější a méně příjemné,“ napsala. Předení vzniká v hrtanu v hlasivkách a jeho frekvence je obecně závislá na tvaru a dalších vlastnostech kožních řas, kolem nichž proudí vzduch. Kočky jsou však schopny vydávaný tón ovlivnit hlasivkovými svaly. K žádostivému předení používají spodní díl hlasivkových řas, které při vypouštění proudu vzduchu vytvarují tak, aby dosáhly přesné frekvence vibrací. Ta je podobná zvukové charakteristice dětského pláče, kterému člověk podvědomě nedokáže odolat. Kombinací těchto postupů – přirozeného a žádostivého předení – tak kočky „vmísí“ onen neodolatelný tón do běžného hlasového projevu. Podle McCombové se díky soužití s lidmi kočky naučily tento hlasový projev zintenzívnit, aby dosáhly svého – místo náročného lovu potravy přimět člověka, aby jim ji obstaral.

Tajemství elegantního pití

Každý, kdo choval kočku i psa, jistě zaregistroval rozdíl v tom, jak oba druhy pijí. Oba k tomu používají jazyk, ale zatímco pes chlemtá hlučně a robustně, kočka je při hašení žízně elegantnější a také efektivnější. Klíč k tomuto rozdílu popsali v říjnovém vydání magazínu Science vědci z věhlasného Massachusetts Institute of Technology (MIT) v USA. Díky kameře s vysokou frekvencí snímání našli překvapivý rozdíl v technice pití obou druhů. Klíč podle snímků spočívá v tom, že kočka při pití neporuší povrchovou strukturu vody. „Je to otázka rozdílného biomechanického přístupu,“ vysvětlil Romann Stocker z MIT. Většina živočichů včetně člověka k příjmu vody využívá sání. Pes, má-li pít z misky nebo jiné vodní plochy, si prohnutím jazyka – zvednutím špičky a okrajů – vytvoří jakousi naběračku. Vodu nabere a zvedne do tlamy. To je provázeno rozbitím hladiny vody a tedy šploucháním a cákáním. Kočka k pití přistupuje jinak. Nemilují vodu Jazyk neprohne tak, aby jím vodu nabrala a zvedla, ale vodu líže jazykem otočeným dozadu, nerozbije tedy její hladinu. Voda (nebo mléko či jiná kapalina) přilne k jazyku a jak jím kočka rychle pohybuje vpřed a vzhůru, v důsledku povrchového napětí vytvoří malý vodní sloupec. Ten se za pohybujícím se jazykem zvětšuje a zvedá. Ještě než by se vlivem gravitace přetrhl, kočka tlamku zavře a vodu spolkne. Celé kouzlo elegantního kočičího pití tedy spočívá v přesném načasování okamžiku zatažení jazyka a zavření tlamky. Důvod, proč kočka pije jinak než například pes, podle vědců vyplývá z odporu kočkovitých šelem k vodě – kromě tygrů žádná kočka vodu nemiluje a koupeli i pouhému smočení se vyhýbá. A právě hlava a partie kolem tlamky jsou na styk s vodou nejcitlivější.

Felinoterapie - léčivá síla koček



galeriegalerie

Felinoterapie je v naší zemi velmi málo známá, pojďme se s touto krásnou léčbou těla i duše krátce seznámit. Při této léčbě využíváme mnoho našich smyslů, ale také naše podvědomí, proto je felinoterapie vhodná zejména pro jakkoli handicapované, hyperaktivní děti, starší lidi, ale také pro překonání jakýchkoli životních bolestí a dnes tak převažujícího stresu. Frekvence kočičího předení se pohybuje v rozmezí 25–150 hertzů. Kočičí přítomnost či poslech kočičího předení začne v lidském těle produkovat serotonin – hormon štěstí. Dochází tak k uvolnění, snížení úzkosti, nervozity a lze pozorovat blahodárný účinek při usínání. Pro děti a starší lidi je felinoterapie zároveň procvičování tak důležité jemné motoriky, může být používáno jak běžně, tak při rehabilitaci po onemocněních či úrazech. Dále učíme děti empatii, lásce a sounáležitosti. Kočka je ideálním „terapeutem“ pro osoby s omezenou hybností. Vibrace předení pomáhají léčit infekce a otoky, léčí svaly, šlachy a poranění vazů. Vibrace také pomáhají léčit měkké tkáně. Nedávná studie prokázala, že majitelé koček mají o 40 % menší riziko infarktu a delší život. Kočka předením nedává najevo jen pocity pohody, ale využívá předení k odstranění stresu a bolesti při porodu nebo cítí-li bolest někoho jiného. Jistě jste se již setkali s tím, že když vás něco bolí nebo vám není dobře, kočka přichází právě na ono bolestivé místo. Je také dokázáno, že kočka vycítí a lokalizuje nemoc dříve, než se projeví. Již staří Egypťané kočky uctívali a věřili, že mají moc chránit člověka. Kočka léčí svou přítomností, přímým dotykem – hlazením, mazlením a již popisovaným předením. Když pozorujete kočku, jak si hraje a dovádí, je to opravdu léčivý proces. Nejenže se uvolníte, ale také se upřímně od srdce zasmějete. K felinoterapii je vhodná jakákoli zdravá kočka, my jsme propadli plemenu Mainských mývalek. Je to největší domestikované plemeno koček na světě a pro svoji krásu, majestátnost a velikost nemají žádný "napoleonský komplex"... Jsou klidné, vyrovnané, neohrožené a i proto spí vedle Vás často na zádech, s packama do kříže, s Důvěrou a neohrožeností jim vlastní. Ve Vaší náručí se krásně uvolní, nechají si hladit bříško (což je největší projev důvěry), dovolí mazlit se s ní a opravdu originálně předou a to jako jediné ve dvou odlišných verzích - léčivé předení, pro jejich velikost silné a o to léčivější a pak ve verzi hravé, dovádivé - tzv. hrdličí vrkání. Jsou to originální tvorečkové, pro svoji mírumilovnou povahu bývají přezdívání "něžní obři" a varuji Vás.... jsou těžce návykové. Jakmile k Vám mývalka přilne, stáváte se její rodinou navždy. Chodí za Vámi, polehává všude kolem Vás, vzhlíží k Vám, bojí se o Vás, hlídá Vaše duševní i fyzické zdraví. Je nemožné je nemilovat.
Moje kočka mi odhalila i vážnou nemoc dříve, než samotní lékaři a skálopevně věřím, že mi zachránila život...


Naše galerie


Další naše fotky na googlu...

galerie

Kontakt (contact us)

Telefon ( lze i WhatsApp ) : (+420) 730 958 846
(English is also spoken here)
Email: MaineCoon.cz@gmail.com
Lokace (location): Berounsko (Dálnice D5 / Highway E50 - A6/D5)